Jak to vnímám já: Blbouni...

No, dneska nechci nikomu spílat za to, že něco provedl. Nebo provedl, ale jinak než se očekávalo. Dneska to bude o gastronomii. Že nevíte, co jsou to blbouni? No přece knedlíci! Tedy ovocné knedlíky z kynutého těsta... 

...vzpomněla jsem si na to, kdy a kde a s kým jsem tyhle ovocné knedlíky prvně dělala. V neděli, když jsem míchala bramborové ke špenátu a moravskému brabci jsem si vybavila letitou vzpomínku na své úplně první ovocné knedle. Chodila jsem asi tak do osmičky a s kamarádkou a spolužačkou Danou, jsme se rozhodly, že uděláme ovocné - meruňkové knedlíky. Asi mi to přišlo na mysl jako jedna z úsměvných vzpomínek na spolužačku, která bohužel minulý víkend podlehla zákeřné nemoci. Teď jsem se s ní moc nevídala, dozvěděla jsem se, že je nemocná až v době, kdy jsem se definitivně přesunula z jihu na západ Čech. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se už s Danou nikdy nikde nepotkám!   A možná i pod vlivem této smutné okolnosti se mi vybavila úsměvná letitá vzpomínka:

Naši tenkrát byli na zahradě a my jsme s Danou se rozhodly, že je překvapíme s večeří. Obě jsme se doma při vaření už značně ochomýtaly, tak jsme nějaké a nejenom ty pozorovací zkušenosti, měly. Potřebné suroviny jsem nalezla, kvásek nám pěkně vzešel a my se chválily jaké jsme borkyně, jak je to jednoduché a jak nám to hezky jde... ovšem až do doby, než se nám těsto nějak ve vařící vodě zcela rozpustilo a meruňky plavaly na povrchu té bílé mazlavé vody. Koukaly jsme do hrnce s bublající hmotou s Danou jak dvě husy do flašky a doteď nevím, kde jsme udělaly chybu.

No, jako puberťačky jsme se u toho děsně řechtaly, procezené meruňky jsme pak po vychladnutí snědly a raději jsme hned umyly i hrnec, aby nezbyl žádný důkaz po našem hokusu - pokusu!

Inu i chybami se člověk učí. 

Mě se později i bramborové plněné knedlíky v hrnci rozpustily a uzené plavalo na povrchu a zcela upřímně sděluji, že mnoho vody uteklo než jsem mohla prohlásit: umím perfektní knedlíky a ne ledajaké!

Naučila jsem se kynuté (a třeba i s houskou) k omáčkám, bramborové k pečenému masu, kachničku nevyjímaje, bramborové plněné uzeným, ale i na sladko švestkami. Zkoušela jsem hrníčkové ale i špekové a samozřejmě ovocné. V létě z tvarohového těsta s jahodami, později z tvarohového těsta s meruňkami v letní sezóně pak frčí blbouni (nebo taky trdla) s tím, co zahrada (rybíz, jablíčka) nebo les (borůvky) dá a na podzim švestkové v bramborovém těstě. Ty jsem dělala minulou neděli a opravdu se moc povedly. Posypané mletým mákem a moučkovým cukrem a přelité máslem, no delikatesa...

Né, nadarmo jsem slýchávala: "zveme všechny jedlíci na švestkové knedlíci!" 

No, někdo možná poznamená, že jsou knedlíky v prášku a ovocné lze koupit mražené nebo chlazené, tak co tady nadýmám hruď a vo čem jako píšu? No, právě o tom, že moc hospodyněk už domácí knedlíky nedělá...Jsou možná pracnější víc se s nimi nadělá, ale chuť doma udělaných knedlíků je neporovnatelná!

Dneska mě taky napadlo, že se chuťovými vzpomínkami vrátím v týdnu zase do dětství, kdy babička dělala blbouny plněné letními jablíčky a vždy řádně posypala tvarohem a když k tomu udělala pórkovou polévku s nočky, já se mohla umlátit... To vám byla taková dobrota... To jsou moje vzpomínky na léto u babičky!

A jednou...jednou babička zapomněla koupit v konzumu tvaroh a hledala čím postrouhat už uvařené blbouny a napadlo jí nastrouhat na ně tatranku...posypat ještě moučkovým cukrem a přelít máslíčkem...No, to byl kulinářský požitek nejvyššího stupně.

A tak z nouzové situace vznikl excelentní kulinářský recept, který se dědí z generace na generaci a já při psaní slintám jako pavlovovův hafan. Až půjdu z práce, nesmím zapomenout koupit pórek, droždí a hlavně tatranky protože pár letních jablíček máme a schválně, kdo uhodne co bude v úterý k obědu?