Jak to vnímám já: Tak schválně, kdy a kdo objeví Ameriku?
Dlouho předlouho jsem neujížděla ani na botičkách, natož na kabelkách. Kabelu nosící do zaměstnání jsem tahala přes rameno do roztrhání a na slavnostní příležitosti jsem si půjčovala psaníčko od mamky. Boty jsem taky nijak neřešila. Ono to před více jak dvaceti lety ani jinak nešlo.
Nevím, zda nyní jsem marnivá nebo svým způsobem rozmachaná, ale obutí už mám povícero a ráda nosím pokaždé nějaké jiné botičky, ač občas taky propadnu sentimentalitě a jeden pár bot si oblíbím natolik, že ho nosím do úplného roztrhání…
I kabelky, kabely a psaníčka se mi za těch více jak dvacet let nějak okotily. Sice jsem do společnosti v posledních deseti letech šla hodně minimálně, ale psaníčka mám hned dvě a konečně vlastní. Kabelek taky několik a dokonce vlastním i dva batohy a jeden batůžek. Kabelky vyměňuji hlavně v létě, kdy mám několik letních kousků. Jsou hezké, ale málo praktické. Takový košíček nenarvete na rameno a když táhnete igelitky s nákupem, tak docela překáží. K tomu, aby ženská měla po odchodu ze zaměstnání volné ruce na nákupy a na děti velmi dobře slouží baťoh. Jenomže málokdy je zrovna tím správným doplňkem. Proto to jistí kabely s dlouhými uchy. V létě jsem si jednu takovou, látkovou se spoustou kapsiček a mega prostorem pořídila. A už více jak půl roku jsem jí nevyměnila za jinou. Asi stárnu nebo jsem na stará kolena zpohodlněla.
To že už dávno nejsem in, jsem pochytila od své o dvacet let mladší kolegyně. Ta mě poučila o kabelkách, které jsou z plastu a tím pádem omyvatelné a nakupují se k nim náhradní díly jako látkové vnitřky se zapínáním na zip a různé jiné doplňky: dlouhá nebo krátká ucha různého provedení (kůže, koženka, provaz) a barev a na zimu i kožešinkové lemy…
…no koukala jsem jako tydýt. Kabelka jako stavebnice. Kabelkové Lego. Plastová kabelka, jakéžto nóvum. Vzpomněla jsem si na plastové košíky z osmdesátých let, které měla snad každá ženská a plastové gumové boty, které pak šmahem byly odsouzeny k zániku, že plastové nee, že je to ee, že v módě je návrat k přírodě a ekologii a vše nejlépe bio a přírodní a natur…
…a najednou po hafo letech opět plast! Obyčejný unylý, ale módně barevný plast jako módní hit ??? No jasně, že mi to nedalo a koukla jsem se na www stránky oněch fenomenálních stavebnicových kabelek. První, co mi vyrazilo dech byla cena. Jen cena základního korpusu mě posadila na zadek a vytřeštila jsem oči jako při preventivní prohlídce u očařky. To si dělají srandu, ne? Pak jsem koukala na ty doplňky ucha, lemy, klopy, látkové vnitřky. Nojo no. Za nápady a variabilitu je třeba si nechat zaplatit. Když jsem viděla, že mimo stavebnicových kabelek lze objednat plastové hodinky a náramky, vzpomněla jsem si na své staré letité digitálky z plastu, spoustu barevných náramků, které jsem v osmdesátých letech nosila. Ano neměly tvar odlitých květů z 3D tiskárny, ale byly tenké, plastové a snad ve všech barvách a já mohla nosit na zápěstí celé duhové spektrum…
Takže dle mého, vše už tu bylo, jen někdo trochu poopraví a vylepší to, co frčelo někdy dávno.
Tak schválně, kdy se opět jako módní hit objeví papírové bundy nebo třeba plísňáče ?
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Mladý může – starý musí…
...tak nějak se to říká, že, když člověk zaslechne zprávu o úmrtí člověka. V případě Karla Gotta, po oznámení jeho diagnózy, bylo opravdu jen otázou času, kdy titulky novin zaplní zpráva o jeho skonu.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Na důchody si počkáme a kdo ví, zda se jich dočkáme?
Když ve filmu Což takhle dát si špenát? omládlý Fanda Liška ve škole sděloval, že ho přece musí zajímat jaký bude mít důchod, bylo to úsměvné. Koho by v deseti letech zajímala výše penze, když má do důchodu daleko?
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Někdy se ví, co Bůh chystá…
No, řeknu vám otevřeně, že zpráva o nemoci Karla Gotta mě zas tak moc nezaskočila. Už někdy zjara jsem říkala, že se mi nelíbí to, co se okolo zpěváka děje. Když jsem slyšela písničku, co nazpíval se dcerou Carlotte řekla jsem si:
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: "Kdož su boží bojovníci..." aneb taky svádíte boj o hřiště?
Tak si představte, že když jsem byla malá každé poledne (a tuším i půlnoc) zněla tato znělka z kostelní věže. A považte, že naše malé městečko má bojovného ducha stále. Právě bojujeme o rákosníčkovo hřiště.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Když pod označením luxusu v Praze, pozřu maso z nemocné krávy, ale draze
mám se cítit blaze? No, řeknu vám, že po přečtení titulku o hnijícím mase nemocných krav dovezených z Polska, prodávaných jako argentinské hovězí v pražských luxusních restauracích jsem si řekla,
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: … ach, je potřeba řešit důchodce, ale jak? …
Svěřím se s tím, že jsem zůstala v úžasu ze článku o navrhované penzijní reformě, kdy by bezdětní měli mít nižší důchody...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Problém malých babyboxů...
Tak mě dnes odpoledne z odpočinkové letargie probralo oznámení, že do pelhřimovského babyboxu včera hodinu před půlnocí někdo odložil skoro desetikilové batole...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Soumrak igelitek – aneb bez síťovky do obchodu nelez!
Někdy mi přijde, že se všichni lidi na světě do jediného pomátli. Momentálně v souvislosti s dobou plastovou... Napřed ten, kdo nosil na nákup látkovou tašku byl jak z jiného světa, nyní pomalu budeme pranýřovat ty,
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: …tak schválně: kdy začne hon na padesátnice?
Brouzdala jsem si jen tak po netu a narazila jsem na články s názvy Padesátnici už milovat nemůžu.“ Známý francouzský spisovatel spustil bouři na sítích a Milovat ženy nad padesát je nemožné, tvrdí francouzký spisovatel...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Nevěstinec a silikonové panny v Praze
No, když jsem si přečetla titulek, že se v Praze otevírá nevěstinec se silikonovými pannami, řekla jsem si, že navzdory bláznivému počasí, je zcela určitě do apríla daleko!
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Jak přežít hektično ...
Nemyslím tím teď, jak přežít blížící se období vánočních svátků, ale jak vůbec přežít nějak strašně zrychlený styl života.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Je vítěz ten kdo doběhne nejrychleji? Fakt?
Ještě nedávno jsem si připadala jako dostihová kobyla, co běhala, aby vše stihla: naprat, uvařit, vyžehlit, nakoupit. Do práce - z práce, ani jsem nevěděla, že slunce v únoru taky dokáže už hřát...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Ty mobily nám byl čert dlužnej!
Tak jsem se dočetla, že se má zpřísnit sankce za telefonování za volantem a vůbec má dojít k novele přestupkového zákona a zákona o provozu na pozemních komunikacích.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Vratné vajgly
Onehdá jsem někde zaslechla jak je moře plné plovoucích nedopalků, které se do něj dostaly. No, asi takto. Byla jsem u moře naposledy před cca 9 lety ve Francii v Cannes.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Nedivím se tomu, že se páry rozcházejí – je to přece normální, ne?
Celý národ zaskočila zpráva, že Lucka a Tomáš jsou od sebe. Aby jste rozuměli jsou od sebe Lucie Vondráčková a Tomáš Plekanec? Furt nic? Tak asi nejste znalec zpěvaček ani hokejistů...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: K čemu jsou jim titule, když maj prázdný kebule?
Považte, že dneska prý bude vláda projednávat Koncepci občanského vzdělávání v České republice. A nebýt včerejšího komentáře Václava Klause ml. na portálu Novinky. cz, neměla bych o tom ani tušení.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Byla jsem na psychiatrii...
"...zítra nevím kdy přijedu, jedu do blázince!" informovala jsem předevčírem telefonicky neteř a ve sluchátku se rozhostilo ticho... "... neboj, já tam jedu pracovně, já se vrátím! " ...raději jsem ihned zareagovala.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Tak schválně, ještě zdravíte?
Asi všichni známe dva základní pozdravy: "Dobrý den a na shledanou". No, tyhle pozdravy se už nějak moc nenosí - jedná se spíše o formalitu při úředních jednáních. Jinak nezřídka kdy slyšíte pozdravy, kterým občas nerozumíte.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Pomáda s prošlou dobou trvanlivosti
Tak si představte, že na mě dneska vyskočil titulek o tom, že slavný muzikál Pomáda vznikl před dlouhými čtyřiceti lety... Je to vůbec možné...???
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Mám ty šaty reklamovat?
Než člověk stačil uklidit vypranou zimní bundu, jaro se ani neohřálo a hned se k nám nasunulo léto...Nu, což o to? Ale jít ze zimní bundy nebo kabátu rovnou do letních šatů to je trochu moc i na mě.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 888x