Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak to vnímám já: Zákonodárci asi nikdy nebyli v Dolní Horní

2. 04. 2017 20:20:00
Svého času jsem si myslela, že zákony dělají děsně vzdělají lidé a že je mají vypracované do posledních detailů...Žila jsem v bludu...Již několik let občas nevěřícně kroutím hlavou nad tím, co naši zákonodárci vymyslí...

Tak třeba už kdysi jsme zde zpochybňovala pěstounskou péči na dobu přechodnou. Považte, že já jí chápala jen jako institut nabízející přechodně domov dětem, o které se pro ten daný okamžik nemohou postarat rodiče, protože třeba měli autonehodu, a léčení vyžádá několik měsíců a takové dítě nemá žádné jiné příbuzné...Než aby dítě skončilo v dětském domově, připadalo mi dobré, že půjde někam do rodiny, kde se okolo něho nebude točit tolik cizích lidí... Jenomže "přechodkáři" mají povětšinou v péči dítě, které převezmou rovnou z porodnice a než se vyřídí veškeré papírové formality starají se o něho doma proškolení "profíci". No, oni ti profíci projdou nemlich tím stejným školením jako osvojitelé, ale ti to mimčo dostanou do péče, když vše půjde jak má, až kolem půl roku věku dítěte. Dodnes nechápu proč? Proč si nemohou to miminko z porodnice převzít hned osvojitelé? Projdou stejným školením! Ano někdo možná podotkne, že legislativa to neumožňuje. V ten moment mám před očima rudo. Jakápak legislativa - nějaké papíry jsou stanoveny nad roveň života dítěte? Všichni se ohání zájmem dítěte, ale v jeho zájmu je připoutat se k osvojitelům a ne k pěstounům na dobu přechodnou...

Tady bych doporučovala zákonodárcům, aby si zjistili, jak je tomu s vývojem mozku dítěte a s přilnutím, připoutáním k pečující osobě a potom jaké pramení důsledky z toho, když k tomuto nedojde. Za mých mladých let se miminka do osvojení předávala jako úplně malinkatá, možná tak měsíční...

Další věc, s kterou dnes a denně zápasím je s nespravedlností, co se týče finanční podpory dětí v pěstounské péči a nepodpory samoživitelek, které nedostávají od otce dítěte výživné. Jo, zaslechla jsem cosi o zálohovém výživném, ale, co to vyřeší? Já husa hloupá jsem si fakt myslela, že dávky pěstounské péče budou dostávat jen ti, co si vezmou do péče děti z dětských domovů. A ejhle, oni je dostávají i všechny ty babičky a tetičky, co si vezmou do péče své příbuzné. Vrátila jsem se opět ve vzpomínkách do dětství, kdy děti v rodinách bezplatně (myšleno od státu) vychovávaly babičky a tetičky a bralo se to jako samozřejmé, neb to bylo v rámci rodiny a rodina si má vypomáhat. A najednou za to stát platí?

Proč je stát na jednu stranu tak štědrý a proč lid jako takový řve, že zodpovědnost a dítě nesou rodiče a ne stát, že není povinností státu děti živit!

Ani se nedivím, že se čertí samoživitelky, že když otec na děti neplatí výživné, že jsou v nevýhodě, protože nemohou dětem dopřát často ani žádné zájmové kroužky, které taktéž za mých mladých časů bývaly bezplatné, kdežto děti v pěstounské péči dostávají úhradu potřeb dítěte a ještě berou odměnu i pěstouni.

Je hodně divné a rozporuplné, že matky, co se o děti starají, jak nejlépe umí, dojedou na to, že jejich děti nemají díky neplatícím otcům takovou životní úroveň jakou by si zasloužily. Divíte se, že se ozývají, Já ne. Opravdu to nevidím spravedlivé!

No, a v neposlední řadě mě dostal fenomén střídavé péče. To je tedy dílo. Chápu a rozumím jen tomu, že každý chceme tu spravedlnost, tu polovinu, ale dělit dítě? Vertikálně nebo horizontálně každý tu svojí půlku - no to snad ne? Žít týden tady a týden tam a pak se divit, že má dítě výchovné problémy?

Hodně často přemýšlím o tom, že tyhle pojmy jsou nešťastným výdobytkem uvolněné morálky. Jsou důsledkem anarchie, která přišla po revoluci, kdy se každý choval stylem: a po mě potopa! Lidi si přestali vážit lidí, lidské práce, upadla morálka a odpovědnost. Otcové se necítí odpovědní za své potomky a tak na ně neplatí, jiní zase plamenně hlásí, že mají naprosto stejná práva na polovinu svých dětí a někteří rodiče se snad raději rodiči ani stát neměli, když neumí vychovávat dítě a to pak skončí v péči prarodičů... Morálka poklesla a lidi necítí za nic odpovědnost: za lidi, které k sobě připoutají - za děti, které přivedou na svět!

Přemýšlím si tak někdy pro sebe, že matematika ve školách je do jisté míry potřebná, ale v životě jsem nemusela jako dospělá řešit trojčlenku. Nebo rovnici o dvou neznámých. V běžném životě si vystačíte se základy, sečíst, odčíst, znásobit a vydělit! Škola z mého pohledu zahlcuje děti vědomostmi, které v běžném životě nezúročí a s ohledem na měnící se systém společnosti a významu rodiny, kdy děti vychovávají často babičkomámy- pěstounky, protože mladí v důsledku užívání omamných látek rodí děti, které nejsou schopné vychovat. Pomalu ani neví, že za bydlení a energie se v bytech platí a peníze se vydělávají prací. Bylo by třeba vrátit na základní a střední školy rodinnou výchovu v rozšířené výuce. A nejenom rodinou výchovu, ale i dílny a vaření a péči o dítě. Kdysi dávno to v osnovách bylo. I v rodinách se to stejně jako finanční gramotnost předávalo.

A dneska?

Někdy mám pocit, že ti, co dělají zákony žijí v úplně jiném světě.

Autor: Ladislava Šťastná | neděle 2.4.2017 20:20 | karma článku: 26.37 | přečteno: 1043x

Další články blogera

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Záchranné složky (na obrazovkách) v akci

Taky jste jistě postřehli, že většina seriálů se točí ohledně dramat v lidském životě, že? A kdo s nimi přichází ponejvíce do styku? Policie nebo zdravotníci. A samo sebou i hasiči. Čili takzvané záchranné složky...

17.8.2017 v 20:20 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 419 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Žili byli kdysi Čechové...

...možná to začíná jako pohádka, ale spíš někde z dáli zaznívá umíráček. Vidím, slyším a utvářím si názor, že možná bude pravdy trochu na každém šprochu...

6.8.2017 v 20:20 | Karma článku: 43.93 | Přečteno: 4533 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Už vím jaké to je strašit děti čertem...

Kdo z nás někdy nezaslechl, když by malý onu osudnou větu: "Počkej, když budeš zlobit, přijde si pro tebe čert..." A ono to zabralo, co? No bodejť, každý si z dětství neseme vzpomínku na nějakého fákt hnusného zlého čerta.

6.8.2017 v 7:07 | Karma článku: 11.04 | Přečteno: 335 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Vokurková sezóna...

...zavřu oči a vidím ty zelené, hrubosrsté plody. Byt čpí od octa jako v octárně a kam se kouknu zavařovačky...zavařovačky...zavařovačky...inu je tu vokurková sezóna...

4.8.2017 v 7:07 | Karma článku: 10.25 | Přečteno: 209 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Pravda utopená ve víně

Hledání pravdy je složité, někteří lidé byli pro pravdu i upalováni. A přitom pravda je pojem velmi relativní až subjektivní, protože záleží na úhlu pohledu a osobní zkušenosti. Existuje vůbec něco jako pravda absolutní?

21.8.2017 v 10:49 | Karma článku: 8.73 | Přečteno: 255 | Diskuse

Libuse Palkova

Existují v Evropě hranice?

Vstupem do Schengenu hranice sice zmizely, ale přesto člověk pozná, když přejede z jednoho státu do jiného-a nejen proto, že se změní nápisy. Jednou jsem vezla skupinu Amíků z Německa do Prahy a jejich vedoucí mě pěkně naštvala

20.8.2017 v 22:27 | Karma článku: 21.74 | Přečteno: 935 | Diskuse

Jan Tomášek

Žebrák - hrad a podhradí

Nedávno jsem psal o pražských hradech Václava IV a dnes si dovolím pozvat na malé zastavení na patrně nejoblíbenějším mimopražském hradě tohoto krále - totiž Žebráku. Pozornost bude ovšem zaměřena spíše na jeho podhradí.

20.8.2017 v 21:51 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 248 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Proč do tý politiky lez?

„No protože je nenažranej,“ vystřelí od boku každý, kdo vidí do Babiše jak do hubený kozy. A když přidáte otázku, proč podpora ANO setrvale atakuje hranici 30 %, no tak to je taky jednoduchý, protože lidi jsou blbí.

20.8.2017 v 17:34 | Karma článku: 26.96 | Přečteno: 842 | Diskuse

Jan Pražák

Též u nás mohou být migranti nebezpeční

Hluboce by se mýlil ten, kdo by se snažil tvrdit, že jsme v našem státě v bezpečí před lidmi, kteří k nám migrují z cizích zemí.

20.8.2017 v 16:45 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 907 | Diskuse
Počet článků 359 Celková karma 24.11 Průměrná čtenost 845
Kdo jsem? Obyčejná ženská, co přes padesát let hlavně vnímá svět kolem sebe a občas má pocit vyjádřit se k situaci ze svého pohledu.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.