Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak to vnímám já: Vokurková sezóna...

4. 08. 2017 7:07:00
...zavřu oči a vidím ty zelené, hrubosrsté plody. Byt čpí od octa jako v octárně a kam se kouknu zavařovačky...zavařovačky...zavařovačky...inu je tu vokurková sezóna...

...ještě, že mám dovču. Za sebou už mám dvě várky nakládaček, které čítají celkem čtyřiaačtyřicet sklenic uklizených v kumbále a v paměti mám léty osvědčený lák, který svářím na kamnech. Letos sem prvně prubla i rychlokvašky z přerostlých nakládaček a tak doufám, že k dnešní uhlířině budou tím pravým skvostem...

Včera jsem ze zahrady dovlekla dva kýble nakládaček, když předtím jsem letěla koupit zavařovací sklenice neb vlastní zásoba už došla. Vzala jsem raději tři balení.Lák jsem svařovala ve dvou největších hrncích, co máme a pak jsem si stoupla ke dřezu, abych umyla tu úrodu. Prý, že zelená uklidňuje...No, možná tak na stokorunách. Já po umytí prvního kýble okurek už byla otrávená jako nikdo. Umyla jsem druhý kýbl okurek a kuchyň byla vyskládaná mísami s umytými okurkami a miskou s křenem, mrkví, cibulí a koprem... Nebylo kam co položit...

...rozřízla jsem igelit na zavařovačkách a šla vypláchnout první sklenice. Vím, že na odkapávač, se mi jich vejde přesně 12, šla jsem tedy říznout další igelit a zjistila jsem, že zavařovačky nejsou baleny po deseti, anýbrž po osmi kusech. No, vycházela jsem z toho, že mám třicet sklenic a ejhle, mám jich jen 24. Co se dá dělat?

Nakrájela jsem zeleninu do prvních dvanácti sklenic a ona mi akorát došla mrkev. No, tak budu muset jít na nákup, bez mrkve to není ono. Zalila jsem lákem 12 sklenic, ty že jako zavíčkuji, dám zavařit do trouby a v mezičase zaběhnu, ač nerada, nakoupit.

Vybalila jsem nová víčka, zavřu jednu sklenici, druhou, třetí...tam mi víčko nepasuje, ani na další. Ale pak ještě na jednu a na další taky víčko pasuje. Jak je to možné? Na čtyři sklenice mi víčka šla našroubovat a na dalších osm ne? Zkoumala jsem sklenice a zjistila jsem, že mají širší hrdla. Aušus! Napadlo mě. Letěla jsem se podívat na nevybalené sklenice šroubovací zavařovací sklenice...No, to jsem blázen! Vezmu igelit z těch osmi a tam je jiná nálepka. O šroubování ani slovo. Letím se znovu kouknout na sklenice. No jasně, tyhle nemají ten závit... Ach jo! To je na ty víčka omnia, co se utahují tou debilní hlavou... To je to, co jsem na zavařování nikdy nesnášela... Vypravila jsem se do kumbálu neb stoprocentně tam tahle stará víčka ještě někde budou. Měla jsem pech. Našla jsem jich přesně osm. Zavíčkovala jsem osm sklenic, vyskládala všech 12 na hluboký plech do trouby, dolila do plechu vodu, zapnula troubu na maximum a hnala jsem nakoupit další víčka omnia neb nevybalené sklenice taky nebyly šroubovací. Nebo, že bych je vyměnila za šroubovací?

Znáte to: jste doma v domácím, zpocená, rozlítaná, bez ksichtu na hubě a ono jen tak vylítnout od plotny, to jste ve strachu, aby jste nebudila veřejné pohoršení. (Jéžíši, ona nevypadala vůbec dobře, byla taková bledá a neupravená a měl takový divný výraz...) Riskla jsme to.

V obchodě mi bylo jasné odkud vítr vane. Někdo tam pomíchal šroubovací s nešroubovacími a šroubovací stejně už byly vyprodané...Víček na šroubovací měli mraky, ale ty stará víčka ne a ne nalézt...Představte si jak mi asi bylo? Okurky mám kam se člověk podívá, lák na kamnech a já mám sklenice, které není čím zavíčkovat...Měla jsem před očima zeleno... Opravdu to neuklidňovalo...Už jsem zvolila alternativu malých, ale šroubovacích zavařovaček i s víčky, když tu najednou jsem o dost dál nalezla ta víčka omnia... Sláva, sláva a tři dny se radujte! Vzala jsem balení po dvaceti kusech, pytel mrkve a upalovala jak kdyby zrovna hořel byt. Vyndala jsem právě zavařenou várku okurek, vyskládala sklenice víčkem dolů a hurá umýt zbytek lahví (osm jsem si jich ještě dokoupila), očistit rychle mrkev a už to lítalo....

S podvečerem vychládalo 31 sklenic s naloženými okurkami i já...

Kdo si myslí, že je konec, je na omylu.

Dnešní úroda je třičtvrtě kýble okurek, jo a nějak se splašila rajčata. Ještě nikdy nevyrostla do takové vejšky, aby se musela odříznout střecha fóliovníku, který je nyní ve verzi kabriolet. Když to půjde takto dál, budu sklízet rajčtata ze štaflí a úrodu nebudu stíhat zpracovávat, čalamády ani kečupy...

Před okurkami jsem dělala mátový sirup.

...inu tak to vypadá, když se dáte na zahradničení...

Možná proto nechápu, proč se přirovnává okurková sezóna k nějakému nicnedělání... Kdo pěstuje okurky, ví, že se s obdobím jejich sklizně nezastaví...

Autor: Ladislava Šťastná | pátek 4.8.2017 7:07 | karma článku: 10.25 | přečteno: 209x

Další články blogera

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Záchranné složky (na obrazovkách) v akci

Taky jste jistě postřehli, že většina seriálů se točí ohledně dramat v lidském životě, že? A kdo s nimi přichází ponejvíce do styku? Policie nebo zdravotníci. A samo sebou i hasiči. Čili takzvané záchranné složky...

17.8.2017 v 20:20 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 419 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Žili byli kdysi Čechové...

...možná to začíná jako pohádka, ale spíš někde z dáli zaznívá umíráček. Vidím, slyším a utvářím si názor, že možná bude pravdy trochu na každém šprochu...

6.8.2017 v 20:20 | Karma článku: 43.93 | Přečteno: 4533 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Už vím jaké to je strašit děti čertem...

Kdo z nás někdy nezaslechl, když by malý onu osudnou větu: "Počkej, když budeš zlobit, přijde si pro tebe čert..." A ono to zabralo, co? No bodejť, každý si z dětství neseme vzpomínku na nějakého fákt hnusného zlého čerta.

6.8.2017 v 7:07 | Karma článku: 11.04 | Přečteno: 335 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Pravda utopená ve víně

Hledání pravdy je složité, někteří lidé byli pro pravdu i upalováni. A přitom pravda je pojem velmi relativní až subjektivní, protože záleží na úhlu pohledu a osobní zkušenosti. Existuje vůbec něco jako pravda absolutní?

21.8.2017 v 10:49 | Karma článku: 8.73 | Přečteno: 255 | Diskuse

Libuse Palkova

Existují v Evropě hranice?

Vstupem do Schengenu hranice sice zmizely, ale přesto člověk pozná, když přejede z jednoho státu do jiného-a nejen proto, že se změní nápisy. Jednou jsem vezla skupinu Amíků z Německa do Prahy a jejich vedoucí mě pěkně naštvala

20.8.2017 v 22:27 | Karma článku: 21.74 | Přečteno: 935 | Diskuse

Jan Tomášek

Žebrák - hrad a podhradí

Nedávno jsem psal o pražských hradech Václava IV a dnes si dovolím pozvat na malé zastavení na patrně nejoblíbenějším mimopražském hradě tohoto krále - totiž Žebráku. Pozornost bude ovšem zaměřena spíše na jeho podhradí.

20.8.2017 v 21:51 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 248 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Proč do tý politiky lez?

„No protože je nenažranej,“ vystřelí od boku každý, kdo vidí do Babiše jak do hubený kozy. A když přidáte otázku, proč podpora ANO setrvale atakuje hranici 30 %, no tak to je taky jednoduchý, protože lidi jsou blbí.

20.8.2017 v 17:34 | Karma článku: 26.96 | Přečteno: 842 | Diskuse

Jan Pražák

Též u nás mohou být migranti nebezpeční

Hluboce by se mýlil ten, kdo by se snažil tvrdit, že jsme v našem státě v bezpečí před lidmi, kteří k nám migrují z cizích zemí.

20.8.2017 v 16:45 | Karma článku: 23.18 | Přečteno: 907 | Diskuse
Počet článků 359 Celková karma 24.11 Průměrná čtenost 845
Kdo jsem? Obyčejná ženská, co přes padesát let hlavně vnímá svět kolem sebe a občas má pocit vyjádřit se k situaci ze svého pohledu.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.