Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak to vnímám já: Když my...tak vy...

14. 09. 2017 7:07:00
Nevím jak vy, ale já jsem alergická na konverzace zavánějící podmínkou: když ty uděláš to, já udělám to. Čili podmiňovat obsah kakaa v čokoládách přijetím eura mě doslova zvedlo ze židle...

Naši předci se fakt musejí v hrobech obracet, když bojovali za suverenitu našeho národa a my najednou tady vedeme podivné obchody směnečného typu: když vy nám tam my vám nebo obráceně.

Přidáme vám kakao do čokolády, ale vy přijmete euro. Jogurty dodávané na váš trh budou stejné, jako máme my, ale vy za to...a doplňte si dle libosti...

Nikdy jsem se o politiku zajímat nechtěla a ani nechci, ale tohle už přesahuje všechny mezky. Tím myslím to, co se děje v poslední době, ať už se to týká předražených a často zdravotně závadných potravin, které nám jsou jako podřadné národnosti lidí z východní Evropy vnucovány. Nestačí kontaminovaná vejce, ještě ke všemu je nedostatek másla na našem trhu. A proto se prodávají za přemrštěné ceny prý dva roky staré zásoby másla z ciziny ??? Taky vám to rozum nebere? Přitom kravínů a slepičáren jsme tu měli tolik, že jsme byli v tomto ohledu soběstační, kdepak dovážená vejce a máslo! To je nóvum po vstupu do podivného a nerovného spolku - dovážet k nám nekvalitní potraviny. To si snad z nás dělají srandu?

Jako podmiňovat si něco něčím a chovat se k nám jako k podřadné lidské rase, to už je opravdu přespříliš. To nás má západní Evropa za takové pitomce? Jen se ptám, čím jsme si tu nálepku zasloužili? Kdo z nás to stádo tupých ovcí udělal? Ne vždy tomu tak bylo. Měli jsme uznávané odborníky, měli jsme věhlasné fabriky, co vyráběly a vyvážely často zboží do zahraničí a dneska? Ty které naši mocipáni neprodali jiným mocným ze zahraničí často zchátraly krátce po té, co je získali případní restituenti nebo si je odkoupili novodobí dobrodruzi - podnikatelé. Z našich dříve vyhledávaných a uznávaných dělníků a často mistrů ve svém oboru se stali jen zaměstnanci zahraničních montoven, které rostou na okraji každého většího města. A když to nejsou zaměstnanci montoven, jsou to zaměstnanci překladišť, kterých je tady už taky jako hub v lese. Zanikají nám učební obory jako mlynář, pekař, instalatér, dámská krejčová a vznikají tak úplně nové obory jako "operátor ve skladové výrobě"... Sama sebe se ptám, co je to za profesi? Co je to za dovednost? Jakápak výroba?

Z čeho mi je ještě víc šoufle je třeba to, jak se k nám dovážejí ve velkém ojetiny ze zahraničí. Když to takto půjde dál bude na místě i učební obor "likvidátor autovraků". A možná i přibydou učební obory: "obsluha třídících pásů velkospaloven", to až budeme likvidovat všechnu tu veteš, co sem jistí podnikavci za účelem výhodné koupě a ještě výhodnějšího následného prodeje dováží ze skvělé západní Evropy nebo považte, až z daleké Ameriky... Prostě jak se říká: dobré prase všechno spase!

To, že si z nás nejenom západní Evropa z nás udělala smetiště nepotřebných věcí a harampádí je zřejmé více jak deset let.

Jenomže teď přichází i to nerudovské: "kam s ním?" (S harampádím!)

Ale hlavně je na čase vzít v úvahu i to, že stejně jako jsme byli před Mnichovem a byli jsme i po něm, netřeba nám podřizovat se stále diktátům. Sama za sebe jsem z poslistopadového dění rozhořčena. Jak vidno svoboda není až taková, cestovat do zahraničí stejně mohou jen ti bohatší (a komu by se dneska chtělo do zemí, kde je nestabilita) a co se banánů, jahod v zimě a praných brambor týče - jahody v zimě jsou bez chuti, banány mají astronomické ceny, takže jsou jen pro někoho a myté brambory podléhají zkáze....A teď se dozvídáme, že si se zbytkem západní Evropy nejsme rovni nejenom v otázce platů, důchodů a dávek, ale i v kvalitě potravin.

Má to cenu komentovat?

Listopadem jsme si vymohli akorát to, že nás západní část Evropy považuje za národ druhé kategorie?

Napřed jsme jim vše naše, na co jsme mohli být hrdí za hubičku prodali a teď se poníženě hrbíme a otročíme za pár šušňů cizákům...

Ačkoliv, kdo ví, zda už dávno není zaprodaný i celý národ?

Autor: Ladislava Šťastná | čtvrtek 14.9.2017 7:07 | karma článku: 23.93 | přečteno: 536x

Další články blogera

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Dědictví…aneb předávané nemovité poklady

schválně – zkuste si vzpomenout na první říkanku z dob dětství, kterou vás naučila třeba babička nebo maminka a ostatní děti jí neznaly, protože se ve školkách ani školách neučila...

14.9.2017 v 20:20 | Karma článku: 13.62 | Přečteno: 652 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Proč se ženské malujou a voňavkují?

Taky ten vtip znáte, že? Prý proto, že jsou hnusné a smrdí...No, mě to vždycky přišlo jako hodně drsnej humor..

31.8.2017 v 20:20 | Karma článku: 15.91 | Přečteno: 874 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Trapný padesátky aneb dost bylo televize!

Byly doby, kdy jsem musela mít puštěnou televizi víceméně jako zvukovou kulisu k ruční práci, k vaření nebo k žehlení...

31.8.2017 v 7:07 | Karma článku: 33.33 | Přečteno: 1542 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Holá pravda o válečných štváčích! Netušíte, kdo všechno mezi ně patří

Když se v naší současnosti zcela vážně hovoří o válce mocností a když se na ni intenzivně připravuje, o čem to svědčí?

19.9.2017 v 15:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jan Pražák

Varování ze záhrobí

„Nebyl to sen, spíš takový obraz, který se mi promítl ráno při probuzení. Viděla jsem dva kříže a měla intenzivní pocit, že to souvisí s námi a s naší dnešní cestou. Dostala jsem strach.“

19.9.2017 v 14:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 57 | Diskuse

Jana Slaninová

Na italský kafe se nespěchá

Polední pauza mezi školením. V hlavě mi drnčí paragrafy a potřebuju setřást tu monotónnost. Vyrazím do ulic a v prvním bistru chňapnu sendvič. Pomalu se s ním loudám ulicí, kde sídlí knihovna a tiskárna pro nevidomé.

19.9.2017 v 13:55 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 234 | Diskuse

Monika Lorenzová

Blog o Forexu

Raději bych tuto informaci vynechala, ale přišla jsem o práci. A zároveň jsem byla na dovolené. Zhluboka jsem dýchala a snažila jsem se se cítit dobře. Musím říct, že díky tomu jsem si dovolenou místy i pěkně užila.

19.9.2017 v 11:06 | Karma článku: 6.47 | Přečteno: 427 | Diskuse

Dana Adámková

Není vnučka jako vnučka

Tak, zase jednou musím mezi lidi do vsi. Obchod, pošta, lékárna. Tam se člověk dozví věcí a nových událostí, co kolikrát ani nepotřebuje vědět.

19.9.2017 v 10:58 | Karma článku: 14.57 | Přečteno: 402 | Diskuse
Počet článků 363 Celková karma 24.39 Průměrná čtenost 847
Kdo jsem? Obyčejná ženská, co přes padesát let hlavně vnímá svět kolem sebe a občas má pocit vyjádřit se k situaci ze svého pohledu.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.