Jak to vnímám já: Volit či nevolit?

Ať otevřu jakýkoliv deník či časopis nebo zapnu televizi, mám pocit, že nebýt prezidentských voleb, asi by nebylo o čem psát a mluvit. Nejde ani tak o informace, ale o ten obsah, o způsob a v neposlední řadě i o obsah slov…

Nu což, když nastalo období volby prezidenta, asi se o tom psát a mluvit musí.

To chápu!

Co mi ovšem rozum nebere jsou volební kampaně. Proč? Nikdy dřív mě volby nezajímaly – v mládí jsem to brala jako povinnost, později jako nutnost, pak, když nebyla povinnost chodit k volbám se dalo říci, že mě nechávaly všechny ty volby kamkoliv a do čehokoliv naprosto chladnou.

Jenomže tyhle prezidentské volby ty jsou hodně specifické.

Chladnou mě nenechávají.

Naopak - to, co je provází mě občas rozpálí doběla.

První kolo bych nazvala: všichni ostatní kandidáti proti současné hlavě státu! No, to byl dle mého hodně nerovný a nekorektní boj!  Už zpočátku mi bylo jasné, kdo z kandidátů se dostane do druhého kola. Ať prominou všichni ostatní kandidáti, ale nemohli si přece ani ve snu myslet, že by se probojovali na čelní místa.

Po té, co bylo jasné, kdo bude v druhém kole se volební kampaň značně přiostřila. To se taky dalo očekávat. Řekla bych, že tahle volební kampaň už dávno není kampaní, ale otevřeným bojem vedeným za účelem odstranění současného prezidenta a to už překračuje všecky přípustné hranice.

Prostě pod záminkou volby prezidenta se všemi možnými prostředky vede útok na stávající hlavu státu!

Ono jako kdyby nestačilo, co se děje na scéně politické, ony s rozvojem sociálních sítí už byly sešikovány do  bojovného tažení i davy lidí. Docela dost mě vyvádí z míry některé komentáře, které dle mého aspirují přinejmenším na urážku na cti (nebo dříve urážku majestátu). Podle mého byl  už dávno dobře promyšlený záměr v tom neschválit Poslaneckou sněmovnou v roce 2016 trestný čin hanobení prezidenta republiky. Ano, máme demokracii a právo sdělit svůj názor, ale já občas v němém úžasu zírám kolik zloby, zášti a nenávisti proti nejvyšší autoritě státu je. Udivuje mě, jak si někdo může dovolit urážet hlavu státu. Prezident je stále ještě prezidentem a bez ohledu na to, jak vypadá, jak se projevuje, jak je na tom se zdravím si zaslouží úctu a  respekt. O tom žádná! Věřím tomu, že po zvolení jiného prezidenta než stávajícího, bude trestný čin hanobení prezidenta republiky honem rychle uzákoněn.

Často si říkám, jak můžeme chtít po dětech, aby respektovaly rodiče nebo učitele, když jejich rodiče nerespektují své šéfy a někteří znevažují politické a právní uspořádání země a jedovatou slinu si neodpustí ani směrem k hlavě státu? Co se to s lidmi stalo?  Jak je možné ničeho a nikoho si nevážit a nepřizpůsobivé chování omlouvat tím, že máme demokracii? Dle mého je to smutný následek posledních téměř tří desítek let. Změna systému, která přinesla napřed naprostou anarchii a pak chaos v zákonech, kdy měnění politických stran, ale i ministrů jako apoštolů na orloji je spíše ku škodě, než k užitku. Podívejte se na společnost - jak se chová ke stáří? Jako k něčemu nepotřebnému, co je jen na obtíž.  Zamyslete se nad tím jaká je podpora rodiny? Jako národ vymíráme, protože nepodporujeme mladé rodiny. A to už ani nechci rozebírat zaměstnanost nebo dávky vyplácené státem. Jedním slovem neskutečný chaos, díky kterému máme nezdravou společnost a ještě jsme jí podivnou honbou na zneuznání stávajícího prezidenta zasadili další ránu!

Jestliže se svého času mluvilo o blbé náladě, tak je nyní na čase mluvit o nerespektujícím  nezdravém závistivém a zákeřném národu. O národu, který je prodejný a snadno ovlivnitelný názory jiných.

Divná doba, kdy období prezidentských voleb rozdělilo společnost na ty, co fandí stávajícímu prezidentovi a na ty, co jsou proti němu až fanaticky zaujati. Denně i mezi lidmi slýchám názorové střety – leckdy až fanaticky hájené. Člověk, aby se pomalu bál sdělit, koho volil nebo koho bude volit v druhém kole, aby nebyl lynčován. A to je opravdu síla!

Ptám se kam se poděla úcta?

Nechci tady hodnotit pozitiva a negativa jednotlivých kandidátů, nejsem ani politolog ani žádný prognostik, ale když byla národu  dána možnost zvolit si prezidenta, nechala bych to na voličích, bez ohledu na podivné útočné kampaně. Je jasné, že ti, co volili v prvním kole oba adepty  je opět pošlou i do druhého kola. Nyní se jedná o to, kdo na svojí stranu přetáhne ty zbývající voliče, co volili méně úspěšné kandidáty, případně ty, co nevolili vůbec.

Je spousta lidí, co rovnou sdělí, že ani jeden z kandidátů pro něj není vhodný. Je spousta lidí, co budou přemýšlet o tom, který kandidát bude menším zlem a pak jsou tací, co  půjdou podpořit jednoho nebo druhého. Takže nic není jisté! Ale troufám si tvrdit, že o kandidátovi rozhodne ani ne stovka hlasů...

Zaslechla i názor, že volební právo by mělo být omezené věkem a důchodci by už neměli mít právo volit, protože to mají "za pár" a má se rozhodovat o budoucnosti země. To jako volit od 18 do 60 nebo jak?  Považují to za diskriminační názor, zrovna tak by za chvíli mohli k volbám chodit třeba jen muži – protože ženy patří k vařečce a ke škopku nebo vysokoškoláci protože mají vyšší vzdělání a o budoucnosti země přeci nebudou rozhodovat dělníci nebo …?

Divné - takto podle mladých vypadá demokracie?

Jsem ráda, že jedno z práv, a sice právo volit, není omezeno  konečným věkem a víte proč? Protože člověk se za celý život učí. Učí se z chyb svých, ale i z chyb druhých. Vytváří si názory na věc podle toho čím vším si v životě prošel a čím déle na světě člověk je, čím více má odžito o to jiné jsou jeho priority. Je to logické: mladí si chtějí užívat života, cestovat. Člověk, co už si něco prožil, nebo odžil chce mít jistotu, že jeho děti a vnoučata se budou cítit v této zemi bezpečně.

Mládí je možná dravé a odvážné, ale většinou mu chybí životní zkušenosti, odstup a náhled na věc. Mládí se umí plamenně prát za svoje (nebo spíše vnucené) názory v domnění, že na vše mají jediný správný názor.

Volba prezidenta, ale není jen o podpoře toho kterého kandidáta, kvůli kterému nás média tak úspěšně masírují a staví proti sobě, ale o tom, které politické uskupení bude této zemi politicky vládnout.

Nemáme volební povinnost, ale jen právo volit.

Tak proč své právo nevyužít?

Je pravda, že ti dříve narození právě s ohledem na to, co vše v životě prožili přistupují k volbám už jako ke své povinnosti  -  k povinnosti zabezpečit své potomky. Ne sebe, protože si uvědomují, že na nich nezáleží, že oni to opravdu mají "za pár".

Volit či nevolit?

To si musí každý vyhodnotit sám!