Jak to vnímám já. Ženy jsou z Venuše...

Nemít e-mailovou adresu je dnes skoro nepředstavitelné. Máme e-maily služební, pracovní nebo i soukromé...

Někdy je to na palici, co chodí e-mailů.

Některé ani neotvíráte.

Na některé se těšíte. Podle odesílatele poznáte od koho jsou a těšíte se, co milého si počtěte.

Některé zprávy jsou dlouhé.

Některé naopak krátké.

Některé jsou nevyžádané.

E-mailem si můžete objednat věci, domluvit schůzky, poslat různé přílohy včetně fotek...

Úžasné, co?

Některé e-maily, stylu - pošli svým deseti nejlepším přátelům a čekej, co se stane (nebo nestane) jsou opravdu dětinské, ale bohužel taky časté.

Ale někdy přijde e-mail, co vykouzlí úsměv na tváři na celý den.

Co na celý den?

Tenhle, poslední, co jsem včera dostala mě pobavil minimálně na týden:

• Měla k nám včera nečekaně přijít návštěva, v ledničce vymeteno, a tak jsem poslala svého muže do Tesca nakoupit. Povídám: "Drahý, v kuchyni máš lísteček, co máš koupit." a šla jsem si po svém. Sedl do auta, odjel a za 15 minut telefon: "Prosím tě, jak mám koupit 250 gramů hladké mouky?" Místo lístku s nákupem velkým jako kráva mi sebral recept na buchtu, který jsem měla položený u počítače a jel podle toho nakupovat!

• Mě pobavil, když mi "ukradl" ve sprše peelingový sprchový gel (byl línej si dojít pro svůj) a povídá: "Prosím tě, jak to tady máš dlouho? Dyť je v tom nějakej písek nebo co, to je zkažený, ne?"

• Můj syn byl na podzim se svým tátou na víkendu v horách. Přijeli a já se ptám, co to má syn na sobě? Tatínek, že prý jsem mu asi koupila nový tepláky, ne? Synek běhal celý víkend venku v pyžamových kalhotách.V čem spal, to netuším.

• Je to už dávno, dcera byla v jeslích. Tatínek ji šel konečně poprvé vyzvednout. Řekla jsem mu "Jitka má kyblíček". Pro nás  ženský je samozřejmé, že se jedná o značku na šatničce. Co myslíte, že hledal? Ano, samozřejmě hledal kýbl, ve kterém má dcera oblečení. Není to poklad?

• On je pečlivý, přesný matematik, ale je třeba naprosto přesně nazvat položku, kterou chcete koupit, protože jinak nepřinese nic. Tak třeba "Šlehačku neměli". A já na to: "Neměli? A koukal ses tam vedle jogurtu?"On: "Jo, koukal, ale neměli. Měli tam 12% a 18% smetanu ke šlehání, ale šlehačku NE! A nedělej ze mě blbce!"

• Vrcholným kouskem bylo "Kup mi vložky". Napsala jsem mu na lístek "Libresse, oranžový obal, na kterém mají vpravo dole 5 hvězdiček a z toho 3 jsou plné a 2 vpravo jen obrysy".Jenže! V té době se zrovna u těchto vložek měnili obal: byl skoro stejný,jen těch hvězdiček tam najednou udělali místo 5 jen 4. No a byl v prdeli! Volal mi z Delvity, vztekal se u regálu do telefonu na celé kolo, ať mu řeknu "přesný název těch vložek" - ale ten já si samozřejmě nepamatuju, tak jsem ho požádala, ať mi PŘEČTE ty názvy, a tak začal nahlas do telefonu slabikovat "Libresse, Ultra Fit and Slim, Libresse....."Já už ani nevím, co přinesl, ale myslím, že zákazníci i prodavačky v Delvitě měli tehdy docela veselé odpoledne. A můj muž mi řekl, že už mi nikdy vložky kupovat nepůjde.

• Můj muž jen tak mimochodem povídá: "Já jsem ani nevěděl, že máme pračku se sušičkou!" Já na to: "No to teda nemáme." On: "No to je divný, já jsem vypral prádlo a když jsem ho vyndal, tak bylo suchý! No ale stejně jsem ho pověsil na balkon, aby doschlo!!!" Ano, prádlo bylo suché, protože nepustil vodu! Pračka tudíž neprala, on vyndal ty svý smradlavý a špinavý fusekle a ještě je pověsil na balkon!

• Já jsem nedávno mého drahého nachytala, jak utírá prach na televizi svýma ponožkama. Na můj zděšený výkřik reagoval slovy:"No co, stejně se budou prát!"

• Můj muž jel jednou na služebku a místo sprcháče si vzal můj kondicionér na vlasy. Když jsem se ptala, co s ním dělal, tak prý myl (i vlasy). Prý mu bylo divný, že to nepění, ale asi prý nějaká novinka...

• Můj muž miluje ty sladké čokoládové kokosové tyčinky, oplatky, banánky v čokoládě atd. Při nákupu v Kauflandu ukládáme všechno do tašek páté přes deváté a doma to vyklopíme a uklízíme, kam patří. Manžel iniciativní jal se vybalovat nákup a své zamilované tyčinky si odnesl do svého šuplíku. Jenže se mu k těm dobrotám přimíchala i jedna malá náhradní kostka do WC, co se dává do obalu a zavěsí v záchodové míse. Večer u televize slyším jako vždy typické rozbalování a šustění, křupnutí, cucání a najednou vyskočil z pohovky, rozsvítil a zařval: "Fuj,co to dělají za hnůj, zase nějaká inovace...". No zkrátka, mlsný jak pes a už neví, co by sežral.

• Byla jsem v porodnici a chtěla jsem po manželovi koupit balení neperlivé vody, prsní vložky a toaletní papír. Dostala jsem balení minerálky, odličovací tampóny a papírové kuchyňské utěrky...

• Uvařila jsem hrachovou polévku, dojedli jsme jí a já jsem napustila vodu do hrnce, aby se odmočil. Druhý den jsem přišla z práce později než manžel a ptala jsem se, jestli má hlad. Odpověděl, že dojedl tu polívku.......

• Muž jel výjimečně do práce autem. Stál u semaforu, tak chtěl využít čas tak, že si koupí noviny. Rychle vystoupil z auta, šel ke stánku s novinama a najednou vidí, jak kolem jede tramvaj, kterou běžně jezdí. Tak se za ní rozběhl a dojel s ní do práce... Když šel z práce, vzpomněl si, že jel autem a auto nikde! Tak volal na policii, že mu ukradli auto...a policajti říkali: "Tak to jste byl vy, kdo nechal to auto na křižovatce???"

No není ten život krásný?

Přeji všem, těm z Marsu i z Venuše, hezký a úsměvný den!