Jak to vnímám já: Zdravý selský rozum...
Bývalo ještě nedávno naprosto normální, že se děti hladily a objímaly a nikdo v tom neshledával nic nenormálního – žádné známky pedofílie . Ba naopak, nedostatek citů se poznamenal na vývoji dítěte a rodiče byli odsuzováni za to dětem dávali málo lásky, že se jim nevěnovali, že děti strádaly, byly citově vyhladovělé.... Bývávalo naprosto běžné, že když se narodilo miminko, zajímalo se o něj celé příbuzenstvo a všechny babičky a tetičky měly potřebu se s miminkem pomuchlat. Bývávalo naprosto běžné, že ženy, které měly děti z předchozího vztahu nechávaly je hlídat svým novým partnerem bez nějakých obav z pedofílie. Děti chodily do škol a ze škol samy, pobíhaly po sídlištích a vesnicích a pojem sociálka znal málokdo. A když už, tak to bylo něco! Když rodiče chodily na směny bývávaly děti samy doma a nikoho to nepohoršovalo, nikdo je nikam neudával. Oblečení se dědilo, nebývalo zrovna "in "a o mobilech děti neměly ani ponětí…
Bývávalo.
Dneska je jiná doba: děti si hlídáte přes satelit cestou do školy i ze školy, obnošené věci jsou projevem chudoby a důvodem k vyloučení z kolektivu či k šikaně, ven je z obavy raději ani nepustíte, chodit na noční a nechat dítě samotné doma, to čekáte, kdy vás napráší sousedi na sociálku a když si najdete partnera budete v sobě stále živit podezřívavost, co když bude chtít mým dětem ublížit? Máte obavy jak vysvětlit lékařce modřinu, kterou si dítě udělalo. Co řeknou sousedi na to, že ten váš chlapec je samá modřina, protože chodí na fotbal, ale to babky ze sousedství neví. Když máte vzpupné dítě, které se vzteká, když má jít spát, bojíte se ho okřiknout, aby na vás nezavolali sociálku a nedej bože plácnout ho, aby náhodou jste nebyli obviněni z týrání dítěte…
Divná doba.
Přesto se děti rodí.
Přesto se nadále děti vychovávají…
Doba se hodně změnila.
V době, kdy já jsem chodila do školy, bylo běžné, že učitel dítě při nepozornosti plácnul. Když dítě zlobilo dostalo přes zadek stejně jako by dostalo od mámy nebo táty. Pamatuji si, jak jsem se na prvním stupni při hodině vykecávala a dostala jem ukazovátkem přes dlaň. Dodnes si to pamatuji. Nepamatuji se, že by si kdo dovolil odmlouvat učitelům. Dneska, když učitel plácne dítě je řešen a často i ze školy propuštěn a odmlouvání dětí je běžné už na prvním stupni…
Stále si říkám, že všeho by mělo být s mírou. Nejsem zastáncem tělesných trestů, ale mám v živé paměti, když jsem třeba něco vyvedla a mamka to se mnou dlouhodobě probírala, že jsem si říkala, kdyby mi raději jednu trhla a už o tom nemluvila…
Doba se změnila, změnila se i výchova dětí a hlavně pohled na výchovu dětí. Přejímáme jiné výchovné metody. Nové, ale nemusí znamenat lepší.
Tam, kde rodiče dětí pocházejí z ucelených rodin předávají dál po generace vyzkoušené výchovné metody, někde s úspěchem, jinde narazí právě proto, že je jiná doba. Dnešní generace rodičů už velmi často pochází z neúplných nebo doplněných rodin. Často v tom nevidí nic divného: „ No a co, tak se rozvedeme – naši se taky rozvedli!“ Dnešní rodiče dětí si prošli nějakými zkušenostmi, často ne zrovna příjemnými. Třeba takovou, že nesměli k tátovi a tak své děti taky jejich otci nechtějí dávat. Považují to za normální – byli tak vychovaní. Sami nemají znalosti jak by to mělo správně být a často se dopouštějí stejných chyb, jakých se na nich dopouštěli jejich rodiče nebo jen jeden rodič. Vzorce chování přejímáme a předáváme…Nebo nám jsou vnucovány: tu z východu, tu ze západu, tu z kontinentu za velkou louží...
Hodnoty se mění…
Doba se mění…
Co dříve bylo tabu, je dnes k mání na každém rohu. Co dříve bylo zakázané je dnes povolené, co se dříve nesmělo se dnes může, o čem se dříve nemluvilo se dnes skloňuje ve všech pádech…
A stále se rodí děti. Pravda méně než dříve, ale rodí…
Jsem na světě nějaký ten pátek a jsem v babičkovském věku. A přesto anebo právě proto si myslím, že dětství, které trvá jen nalou část života, si zaslouží hodně lásky, citů a pozornosti. Když to dítěti nedáte, stane se deprivovaným a nese si to celý život. A třeba se to jeho chování někam zvrtne. Malé děti mají potřebu hladit a objímat častější – jsou mazlivější. Zkuste se dotknout nebo obejmout skoro puberťáka – ohradí se, že není mimino. Řekla bych, že už na prvním stupni základní školy si děti pomalu začínají uvědomovat, že sice potřebují tu oporu a lásku ze strany rodičů nebo osob, které je vychovávají, ale to mazlení už tak často nevyžadují a kolem devátého až desátého roku už se začínají proti podobným projevům ohrazovat. A pak každé dítě je jiné. S některým se nepomazlíte už v šesti letech, protože se považuje za velké a jiné se vám ještě v deseti posadí na klín a chce obejmout, pohladit, má potřebu se přitulit a nikdo v tom nevidí nic divného. Tedy skoro nikdo. Najdou se tací, kteří v tom budou spatřvat něci "nenormálního". A jsou i dávno dospělé děti, které se rády přitulí, protože to stále berou jako projev rodičovské lásky. Jistě, že to není každodenní potřeba, ale přijdou, když je něco trápí, hledají rameno, na kterém by se vybrečely nebo náruč, která by je objala … Stále je v každém z nás kus dítěte.
K dnešní úvaze mě přiměli okolnosti ohledně nyní hodně medializovaných kauz dětí Michalákových a oběšeného otce na klatovsku a následném honu na sociálky a kritiky systému výkonu sociálně právní ochrany dětí…
Možná jsem tak trochu staromilec, ale já vidím problém v tom, že není státem dostatečně podporována funkční rodina. Že se upustilo od starých hodnot, kdy na prvním místě byla čest, poctivost a slušnost a úcta k rodině! Sama za sebe jsem ráda, že jsem prožila nádherné dětství v přítomnosti obou rodičů, kterých si stále vážím. Jsou a budou pro mě stále vzorem, stejně jako jejich rodiče – moji prarodiče.
Možná jsem opravdu staromilec zahleděný do minula, který si nechce připustit nové světové názory podle výzkumů odborníků s e spoustou titulý před jménem i za jménem, ale dle mého výchova spočívá v rodině – ve funkční rodině. V biologické rodině. A od podpory funkční biologické rodiny bych začala uzdravovat společnost bez ohledu na to, jak to dělají tam či onde. Máme přece svá specifika – nadhled a zdravý selský rozum .
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Mladý může – starý musí…
...tak nějak se to říká, že, když člověk zaslechne zprávu o úmrtí člověka. V případě Karla Gotta, po oznámení jeho diagnózy, bylo opravdu jen otázou času, kdy titulky novin zaplní zpráva o jeho skonu.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Na důchody si počkáme a kdo ví, zda se jich dočkáme?
Když ve filmu Což takhle dát si špenát? omládlý Fanda Liška ve škole sděloval, že ho přece musí zajímat jaký bude mít důchod, bylo to úsměvné. Koho by v deseti letech zajímala výše penze, když má do důchodu daleko?
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Někdy se ví, co Bůh chystá…
No, řeknu vám otevřeně, že zpráva o nemoci Karla Gotta mě zas tak moc nezaskočila. Už někdy zjara jsem říkala, že se mi nelíbí to, co se okolo zpěváka děje. Když jsem slyšela písničku, co nazpíval se dcerou Carlotte řekla jsem si:
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: "Kdož su boží bojovníci..." aneb taky svádíte boj o hřiště?
Tak si představte, že když jsem byla malá každé poledne (a tuším i půlnoc) zněla tato znělka z kostelní věže. A považte, že naše malé městečko má bojovného ducha stále. Právě bojujeme o rákosníčkovo hřiště.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Když pod označením luxusu v Praze, pozřu maso z nemocné krávy, ale draze
mám se cítit blaze? No, řeknu vám, že po přečtení titulku o hnijícím mase nemocných krav dovezených z Polska, prodávaných jako argentinské hovězí v pražských luxusních restauracích jsem si řekla,
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Podezřelé nákupy zbraní se mají hlásit už od července, schvaluje vláda
Prodejci mají mít už od července povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní. Počítá s tím novela...
ANO nemá představu o budoucnosti, odpověděl Fiala Babišovi ohledně důchodové reformy
Šéf ANO Andrej Babiš na svém účtu na sociální síti X tento týden zveřejnil video, ve kterém...
Kdo pošle hlas do voleb z ciziny poštou, bude moci jít volit znovu a jinak
Pravidla pro volby poštou ze zahraničí se ještě oproti původnímu vládnímu návrhu změní....
Senior přivezl granáty na služebnu v Prostějově autobusem, ukradl je na vojně
Osmdesátiletý muž, který minulý týden přinesl na policejní služebnu v Prostějově v igelitové tašce...
- Počet článků 394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 888x