Jak to vnímám já: Vytahuj se!
Jednoduše!
Začala jsem se hrbit.
Chodila jsem s hlavou skloněnou, abych byla menší. Po pravdě, jsem hodně trpěla tím, že jsem byla o dost větší, než děvčata běžně bývala. Ono mít 176 cenťáků mi nedovolovalo ani vzít si podpatky, až na vyjímečné případy: jako třeba zábavy a plesy.
Pamatuji si na narážky babičky:
" Kam porosteš? Vždyť můžeš šacovat letadla."
"Holka, holka, ty si ani nenajdeš kluka. Dneska jsou kluci malí - vždyť ty nemůžeš ani do tanečních, to by bylo, jak když koza čučí přes branku..."
Druhá babička mi snad proto koupila nádhernou bleděmodrou látku na šaty do tanečních, aby mi dodala sebevědomí,ale já tam neměla odvahu jít. Měla jsem obavy z toho, že si nenajdu tanečníka...
...uteklo pár let a i bez absolvování tanečních jsem byla na zábavě. Přesněji řečeno na májové veselici. Přišel pro mě od vedlejšího stolu tanečník. Byla jsem naučená chlapce,co mě vyzvou k tanci neodmítat. Přece jenom na nějaký ten ples nebo zábavu jsem občas šla. Už když přicházel ke mě, jsem věděla, že se schyluje k trapasu.Ten mladík neměl ani stošedesát čísel.
" Smím prosit?"
" Když já asi budu trochu větší..." sdělila jsem omluvně s velkými rozpaky a tajně doufala jsem, že to vzdá.
Nevzdal!
" Mě to nevadí.."
Zvedla jsem se. Dodnes vidím ten zkoprnělý výraz. Mládenec jen povytáhl obočí, naprázdno polkl a nabídl mě rámě...
Odtančil se mnou hrdinně celou sérii v lidovém tónu. Oba jsme si byli vědomi toho, že bavíme okolí. A ač já jsem po prvním tanci nesměle hlesla, že si asi bude lepší, když si půjdeme sednout, pronesl ten mladík, že ne, že to se nedělá...
---
Uteklo pár desetiletí a já už nemusím chodit shrbená a s hlavou u země.
Dneska nejsou velká děvčata žádnou zvláštností a někteří kluci jsou opravdu čáry. (Asi jsem se měla narodit o třicet let později a o tanečníky bych neměla nouzi)...
Hrbit se nemusím a jsem tomu ráda. Naopak, slyšela jsem, že pro správné držení těla, se má člověk vytahovat: představuji si jako že mám vzadu za krkem háček jako na ramínku na šaty a za ten se vytahuji...vytahuji...vytahuji...
Tak to tedy zkusím, i když do tanečních, na plesy a zábavy už chodit nebudu.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Mladý může – starý musí…
...tak nějak se to říká, že, když člověk zaslechne zprávu o úmrtí člověka. V případě Karla Gotta, po oznámení jeho diagnózy, bylo opravdu jen otázou času, kdy titulky novin zaplní zpráva o jeho skonu.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Na důchody si počkáme a kdo ví, zda se jich dočkáme?
Když ve filmu Což takhle dát si špenát? omládlý Fanda Liška ve škole sděloval, že ho přece musí zajímat jaký bude mít důchod, bylo to úsměvné. Koho by v deseti letech zajímala výše penze, když má do důchodu daleko?
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Někdy se ví, co Bůh chystá…
No, řeknu vám otevřeně, že zpráva o nemoci Karla Gotta mě zas tak moc nezaskočila. Už někdy zjara jsem říkala, že se mi nelíbí to, co se okolo zpěváka děje. Když jsem slyšela písničku, co nazpíval se dcerou Carlotte řekla jsem si:
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: "Kdož su boží bojovníci..." aneb taky svádíte boj o hřiště?
Tak si představte, že když jsem byla malá každé poledne (a tuším i půlnoc) zněla tato znělka z kostelní věže. A považte, že naše malé městečko má bojovného ducha stále. Právě bojujeme o rákosníčkovo hřiště.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Když pod označením luxusu v Praze, pozřu maso z nemocné krávy, ale draze
mám se cítit blaze? No, řeknu vám, že po přečtení titulku o hnijícím mase nemocných krav dovezených z Polska, prodávaných jako argentinské hovězí v pražských luxusních restauracích jsem si řekla,
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: … ach, je potřeba řešit důchodce, ale jak? …
Svěřím se s tím, že jsem zůstala v úžasu ze článku o navrhované penzijní reformě, kdy by bezdětní měli mít nižší důchody...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Problém malých babyboxů...
Tak mě dnes odpoledne z odpočinkové letargie probralo oznámení, že do pelhřimovského babyboxu včera hodinu před půlnocí někdo odložil skoro desetikilové batole...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Soumrak igelitek – aneb bez síťovky do obchodu nelez!
Někdy mi přijde, že se všichni lidi na světě do jediného pomátli. Momentálně v souvislosti s dobou plastovou... Napřed ten, kdo nosil na nákup látkovou tašku byl jak z jiného světa, nyní pomalu budeme pranýřovat ty,
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: …tak schválně: kdy začne hon na padesátnice?
Brouzdala jsem si jen tak po netu a narazila jsem na články s názvy Padesátnici už milovat nemůžu.“ Známý francouzský spisovatel spustil bouři na sítích a Milovat ženy nad padesát je nemožné, tvrdí francouzký spisovatel...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Nevěstinec a silikonové panny v Praze
No, když jsem si přečetla titulek, že se v Praze otevírá nevěstinec se silikonovými pannami, řekla jsem si, že navzdory bláznivému počasí, je zcela určitě do apríla daleko!
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Jak přežít hektično ...
Nemyslím tím teď, jak přežít blížící se období vánočních svátků, ale jak vůbec přežít nějak strašně zrychlený styl života.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Je vítěz ten kdo doběhne nejrychleji? Fakt?
Ještě nedávno jsem si připadala jako dostihová kobyla, co běhala, aby vše stihla: naprat, uvařit, vyžehlit, nakoupit. Do práce - z práce, ani jsem nevěděla, že slunce v únoru taky dokáže už hřát...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Ty mobily nám byl čert dlužnej!
Tak jsem se dočetla, že se má zpřísnit sankce za telefonování za volantem a vůbec má dojít k novele přestupkového zákona a zákona o provozu na pozemních komunikacích.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Vratné vajgly
Onehdá jsem někde zaslechla jak je moře plné plovoucích nedopalků, které se do něj dostaly. No, asi takto. Byla jsem u moře naposledy před cca 9 lety ve Francii v Cannes.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Nedivím se tomu, že se páry rozcházejí – je to přece normální, ne?
Celý národ zaskočila zpráva, že Lucka a Tomáš jsou od sebe. Aby jste rozuměli jsou od sebe Lucie Vondráčková a Tomáš Plekanec? Furt nic? Tak asi nejste znalec zpěvaček ani hokejistů...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: K čemu jsou jim titule, když maj prázdný kebule?
Považte, že dneska prý bude vláda projednávat Koncepci občanského vzdělávání v České republice. A nebýt včerejšího komentáře Václava Klause ml. na portálu Novinky. cz, neměla bych o tom ani tušení.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Byla jsem na psychiatrii...
"...zítra nevím kdy přijedu, jedu do blázince!" informovala jsem předevčírem telefonicky neteř a ve sluchátku se rozhostilo ticho... "... neboj, já tam jedu pracovně, já se vrátím! " ...raději jsem ihned zareagovala.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Tak schválně, ještě zdravíte?
Asi všichni známe dva základní pozdravy: "Dobrý den a na shledanou". No, tyhle pozdravy se už nějak moc nenosí - jedná se spíše o formalitu při úředních jednáních. Jinak nezřídka kdy slyšíte pozdravy, kterým občas nerozumíte.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Pomáda s prošlou dobou trvanlivosti
Tak si představte, že na mě dneska vyskočil titulek o tom, že slavný muzikál Pomáda vznikl před dlouhými čtyřiceti lety... Je to vůbec možné...???
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Mám ty šaty reklamovat?
Než člověk stačil uklidit vypranou zimní bundu, jaro se ani neohřálo a hned se k nám nasunulo léto...Nu, což o to? Ale jít ze zimní bundy nebo kabátu rovnou do letních šatů to je trochu moc i na mě.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 888x