Jak to vnímám já: ...kdo obleče Micheliny?
...tedy když to lze.
Páč některé zboží zkoušet nelze.
Třeba takové spoďáry. To z hygienických důvodů nelze. A když nemáte zrovínka proporce těch, co je živí přehlídková mola a mohou se převléknout za stéblem trávy, je to někdy docela svízelná situace. Tedy teď mluvím za nás holky, co trochu narostly v oblasti pupku a sedací nervy taky nemají jak dva stroužky česneku a chtějí hlavně nositelné komfortní spodní prádlo. Prádlo, co splní svůj účel. Jé, o tom jaké si vybrat spoďáry, o tom bych mohla psát romány. Opravdu. To není banalita. To jsou roky vědeckého zkoumání. Roky pokusů a omylů. Takže předně musí být z přírodních materiálů - to dá rozum. Ty vixvajlantové ať si nosí ty, co chtějí lítat po gynekologických ordinacích se záněty. Po pravdě, moc se divím, že se vůbec dámské kalhotky vyrábějí ze syntetických materiálů - to by mělo být zakázané. Přírodním materiálem by měla být bavlna. Čím víc bavlny - tím víc adidas! Ale může být i s příměsí lycry nebo spandexu, ale jen tak do 5%, ale spoďárky lépe přilnuly na tělo. Jinak musíte kupovat bombarďáky. Obrovské spoďáry, které se pak stydíte pověsit v sušárně paneláku. Otřesné neforemné, odpudivé, asexuální...Dalším problémem je, když jako většina žen při těle (hodně při těle) nemáte linii ve tvaru přesýpacích hodin s mírami 90-60- 90 ale 105-100-110. To je panečku věda - jak vám asi mají ty spoďáry zůstat v pase držet? Ha? Pomyslel na to výrobce, co udělal v pase tunýlek na tenkou prádelní gumu? Jistě jste se milé dámy setkaly s tím, že gumička se po pár praních vytáhne a na spoďáry potřebujete kšandopéry. Když utáhnete gumu v pase, nestáhnete pak prádlo přes téměř proporčně stejné boky. To jsou věci, co? Ví to vůbec výrobce? Neforemné bombarďáky s vytahanou gumičkou se v pase nezdrží, některé mrchy s tenkou gumičkou se srolují a máte je pod pupkem, když né rovnou u kolen... Prudká elegance. Víte jak dáma při těle trpí, jak moc jí záleží na tom, aby vhodně zvolila vhodné spodní prádlo? Aby netrnula při každém kroku, kdy spoďáry se pod šaty srolují pod pupek nebo rovnou se nesesunou ke kolenům.
Taky jsem si tím prošla! A musela jsem přijít na to, jaké spodní prádlo kupovat.
Znám jednu firmu, která vyrábí spodní kalhotky přesně dle mých představ. Pravda nejsou nejlacinější, ale nehoním je pod pupkem, nemám obavy, že je ztratím, když si je v létě vezmu pod šaty a pak mám vyzkoušeno, že vydrží několika násobně delší procesy praní aniž by ztratily tvar, rozpáraly se, zežmolkovatěly a prdla jim gumička v pase, natož aby se zpuchřením vytahala. Ona je tam širší guma a prošitá dvoujehlovkou v pase.
Inu výběr prádla, zejména spoďárů je opravdu o tom nekoupit, co vidím, co vám někdo vnucuje a hlavně nehledět na nejnižší cenu a už vůbec nenakupovat v tržnicích. Tam spodní prádlo zřídkakdy vidělo bavlnu a už naomak poznáte, že to vlákno je snad z PET lahví.
Potřebuji mít na nákup oblečení klid, už vůbec nepotřebuji aby mě někdo přesvědčoval, co mi bude... Nerada chodím do tržnic, už z dob dávno minulých, kdy tady začínaly a mě zaujala výšivka na jednom svetříku, ten byl velikostí možná 34 a prodejce natáhnul svetr do šířky a s bezzubým úsměvem prohodil: "to vám pani bude!" V tu chvíli jsem si představila samu sebe jako velkou zelenou jitrnici. Takže tržnice děkuji - to není můj styl! Sama vím, co potřebuji, odhadnu, co obleču a bezpečně vím, kam raději nevkročím: obchody se sportovním oblečením mamuty neodívají, značkové butiky také odívají jen oteklé nitě. My, holky krev a mléko nebo dámy sádlo, sádlo, sádlo (jak panáček Michelin), své prodejny nemáme. Vnímáte tu diskriminaci? Ačkoliv jsou některé prodejny s oděvy, kde v koutku nabízejí nadměrné velikosti nebo velikosti XL - 5XL, ale to, co někdy nabízejí za módu, to je katastrofa. Jak já říkám stanové dílce, z neforemných těžkých neprodyšných materiálů. Dáma při těle se asi potí mnohem víc než slečna, co i s postelí váží 50 kg a ty štíhlé mají oděvy ze savých vzdušných materiálů a dámy při těle z vixvajlantu! Fuj!. Hadry, co nemají žádný střih a když si je oblečete, vypadáte tak strašák do zelí... Možná je to nějakej protiobezitologickej plán jak donutit lidi hubnout??? No, co se oděvů pro narostlé týče, hubnou jim spíše peněženky.
Takže při procházení obchodů s oděvy, kde by měly něco normálního pro kypřejší dámy, vždy vzpomenu na starou Škopkovou v Itálii: "něco normálního jako na mě" je hodně, hodně málo. Ačkoliv není tajemstvím, že populace tloustne! Proto se ptám: není na čase přemýšlet, kdo bude oblékat Micheliny?
P.S. začala bych tím spodním prádlem! Neb do spodního prádla vhodně oblečen - dobře naladěn!
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Mladý může – starý musí…
...tak nějak se to říká, že, když člověk zaslechne zprávu o úmrtí člověka. V případě Karla Gotta, po oznámení jeho diagnózy, bylo opravdu jen otázou času, kdy titulky novin zaplní zpráva o jeho skonu.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Na důchody si počkáme a kdo ví, zda se jich dočkáme?
Když ve filmu Což takhle dát si špenát? omládlý Fanda Liška ve škole sděloval, že ho přece musí zajímat jaký bude mít důchod, bylo to úsměvné. Koho by v deseti letech zajímala výše penze, když má do důchodu daleko?
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Někdy se ví, co Bůh chystá…
No, řeknu vám otevřeně, že zpráva o nemoci Karla Gotta mě zas tak moc nezaskočila. Už někdy zjara jsem říkala, že se mi nelíbí to, co se okolo zpěváka děje. Když jsem slyšela písničku, co nazpíval se dcerou Carlotte řekla jsem si:
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: "Kdož su boží bojovníci..." aneb taky svádíte boj o hřiště?
Tak si představte, že když jsem byla malá každé poledne (a tuším i půlnoc) zněla tato znělka z kostelní věže. A považte, že naše malé městečko má bojovného ducha stále. Právě bojujeme o rákosníčkovo hřiště.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Když pod označením luxusu v Praze, pozřu maso z nemocné krávy, ale draze
mám se cítit blaze? No, řeknu vám, že po přečtení titulku o hnijícím mase nemocných krav dovezených z Polska, prodávaných jako argentinské hovězí v pražských luxusních restauracích jsem si řekla,
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: … ach, je potřeba řešit důchodce, ale jak? …
Svěřím se s tím, že jsem zůstala v úžasu ze článku o navrhované penzijní reformě, kdy by bezdětní měli mít nižší důchody...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Problém malých babyboxů...
Tak mě dnes odpoledne z odpočinkové letargie probralo oznámení, že do pelhřimovského babyboxu včera hodinu před půlnocí někdo odložil skoro desetikilové batole...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Soumrak igelitek – aneb bez síťovky do obchodu nelez!
Někdy mi přijde, že se všichni lidi na světě do jediného pomátli. Momentálně v souvislosti s dobou plastovou... Napřed ten, kdo nosil na nákup látkovou tašku byl jak z jiného světa, nyní pomalu budeme pranýřovat ty,
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: …tak schválně: kdy začne hon na padesátnice?
Brouzdala jsem si jen tak po netu a narazila jsem na články s názvy Padesátnici už milovat nemůžu.“ Známý francouzský spisovatel spustil bouři na sítích a Milovat ženy nad padesát je nemožné, tvrdí francouzký spisovatel...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Nevěstinec a silikonové panny v Praze
No, když jsem si přečetla titulek, že se v Praze otevírá nevěstinec se silikonovými pannami, řekla jsem si, že navzdory bláznivému počasí, je zcela určitě do apríla daleko!
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Jak přežít hektično ...
Nemyslím tím teď, jak přežít blížící se období vánočních svátků, ale jak vůbec přežít nějak strašně zrychlený styl života.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Je vítěz ten kdo doběhne nejrychleji? Fakt?
Ještě nedávno jsem si připadala jako dostihová kobyla, co běhala, aby vše stihla: naprat, uvařit, vyžehlit, nakoupit. Do práce - z práce, ani jsem nevěděla, že slunce v únoru taky dokáže už hřát...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Ty mobily nám byl čert dlužnej!
Tak jsem se dočetla, že se má zpřísnit sankce za telefonování za volantem a vůbec má dojít k novele přestupkového zákona a zákona o provozu na pozemních komunikacích.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Vratné vajgly
Onehdá jsem někde zaslechla jak je moře plné plovoucích nedopalků, které se do něj dostaly. No, asi takto. Byla jsem u moře naposledy před cca 9 lety ve Francii v Cannes.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Nedivím se tomu, že se páry rozcházejí – je to přece normální, ne?
Celý národ zaskočila zpráva, že Lucka a Tomáš jsou od sebe. Aby jste rozuměli jsou od sebe Lucie Vondráčková a Tomáš Plekanec? Furt nic? Tak asi nejste znalec zpěvaček ani hokejistů...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: K čemu jsou jim titule, když maj prázdný kebule?
Považte, že dneska prý bude vláda projednávat Koncepci občanského vzdělávání v České republice. A nebýt včerejšího komentáře Václava Klause ml. na portálu Novinky. cz, neměla bych o tom ani tušení.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Byla jsem na psychiatrii...
"...zítra nevím kdy přijedu, jedu do blázince!" informovala jsem předevčírem telefonicky neteř a ve sluchátku se rozhostilo ticho... "... neboj, já tam jedu pracovně, já se vrátím! " ...raději jsem ihned zareagovala.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Tak schválně, ještě zdravíte?
Asi všichni známe dva základní pozdravy: "Dobrý den a na shledanou". No, tyhle pozdravy se už nějak moc nenosí - jedná se spíše o formalitu při úředních jednáních. Jinak nezřídka kdy slyšíte pozdravy, kterým občas nerozumíte.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Pomáda s prošlou dobou trvanlivosti
Tak si představte, že na mě dneska vyskočil titulek o tom, že slavný muzikál Pomáda vznikl před dlouhými čtyřiceti lety... Je to vůbec možné...???
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Mám ty šaty reklamovat?
Než člověk stačil uklidit vypranou zimní bundu, jaro se ani neohřálo a hned se k nám nasunulo léto...Nu, což o to? Ale jít ze zimní bundy nebo kabátu rovnou do letních šatů to je trochu moc i na mě.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 888x